Project view - Slušovice - "Z dědiny město"

 Čeština
 

Project text:


 

Slušovice 

„Z dědiny město"

 

ZŠ Slušovice

Nikol Čejková (8.A)

Jana Ježíková (8.A)

Eliška Sedlářová (8.A)

Eva Štěpánová (8.A)

Markéta Turnová (8.A)

Tereza Vinklárková (7.C)

Barbora Zajíčková (7.B)

Monika Zavřelová (7.C)

Jiří Buchta (7.B)

Jan Plšek (7.A)

Miroslav Tomšů (7.C)

Věra Janská

Vladimír Bělín

Rostislav Šarman

 

 

 

 

        Městečko Slušovice leží v údolí asi 5 km severozápadně od Vizovic a 12 km severovýchodně od Zlína, v nadmořské výšce 275 m.n.m..

        Název obce vznikl přidáním přivlastňovací přípony - ovice k osobnímu jménu Sluš, jež je odvozeno od Slúch a to vzniklo zkrácením osobního jména Posluch. První listinná zpráva zaznamenávající Slušovice (Sluschowicz) se objevuje roku 1261, další zprávy pak následují ve čtrnáctém století v Zemských deskách olomouckého kraje. Katastr obce hraničí s katastry obcí Trnava, Neubuz, Vizovice, Zádveřice, Raková, Veselá a Březová. Katastrální výměra obce je 681 ha.

             Slušovice byly původně samostatným vladyckým statkem. Ve 14. století přešly na pány ze Šarova, kteří roku 1373 prodali Slušovice Ješkovi ze Šternberka, jenž je připojil k lukovskému panství. Ve 14. století existovaly Staré a Nové Slušovice. Staré Slušovice stály na kopečku nad nynější obcí. V roce 1424 zde proběhla bitva husitských válek. V roce 1446 byly Slušovice zapsány do desek zemských jako městečko. Směly svobodně vařit pivo, pálit kořalku, měly právo volného obchodu a svobodu řemesel a byly zproštěny všech robot. O slušovické faře je zmínka tentýž rok. Lukovské panství společně se Slušovicemi přešly v roce 1612 na Albrechta z Valdštejna, jednu z nejvýznamnějších postav našich dějin 17. století. Třicetiletá válka Slušovice značně postihla, po ní zde bylo 36 osedlých domů. Další katastrofu zažily Slušovice v roce 1724, kdy byly vypáleny Prusy, přičemž byla zničena i fara.

            Významnou stavbou obce je kostel Narození sv. Jana Křtitele. Byl postaven v letech 1815-1817 na náklady hraběte Seilerna, majitele lukovského velkostatku. Původní kostel, zasvěcený Janu Nepomuckému a postavený v roce 1729, byl již počátkem 19. století na spadnutí. Zvony ze starého kostela byly přeneseny do nového. Fara je zde zmiňována již v roce 1446, na řadu let zde farnost později zaniká, aby byla v roce 1686 opět obnovena. Na počátku 20. století byly přifařeny obce Březová, Hrobice, Neubuz, Trnava a Veselá.

            Slušovice, jako městečko obdařené řadou privilegií a práv, měly své řemeslnické cechy. Ševcovský cech zde byl zřízen v roce 1651, řeznický přesně o sto let později, smíšený cech vznikl v roce 1752 a zařazeni do něho byli krejčí, kožešníci, tkalci, pekaři, stolaři, bednáři, koláři, kováři a další. Cech šňůrkařský neboli gombarský se od smíšeného cechu oddělil v roce 1840.

            Počet obyvatel Slušovic v průběhu desetiletí pomalu rostl. V roce 1790 zde žilo 704 obyvatel, v roce 1834 857 obyvatel. A dále pak namátkově: v roce 1900 to bylo 973 obyvatel, v roce 1930 1 091 obyvatel, v roce 1945 1 267 obyvatel, v roce 1970 1 369 obyvatel, v roce 1980 1 902 obyvatel a v roce 1991 pak 2 761 obyvatel. V současnosti se Slušovice blíží k tří tisícové hranici.

              V systému státní správy se zařazení Slušovic měnilo několikrát. V letech 1850-1855 patřilo do politického okresu Uherský Brod, do roku 1868 pak do okresu Vizovice. V letech 1868-1935 pak byly součástí okresu Holešov. Poté přechází pod okres Zlín, později Gottwaldov a ještě později Zlín.

  Druhá světová válka skončila ve Slušovicích 4. května 1945, kdy byla obec osvobozena vojáky 1. čsl. armádního sboru.

              Škola ve Slušovicích byla již roku 1672, v roce 1828 byla postavena nová školní budova a o deset let později nákladem majitele lukovského panství přestavěna. Škola byla původně dvojtřídní a roku 1874 nákladem přiškolených obcí byla rozšířena o jednu třídu. V roce 1933 byla postavena tříposchoďová školní budova, na jejíž výstavbě se podílely Baťovy závody. V roce 1961 byla ve Slušovicích kompletní základní škola. 

           Slušovice měly poměrně bohatou spolkovou činnost. Čtenářský spolek vznikl již v roce 1869. Občanská záložna existovala už v roce 1888. Spořitelní a záloženský spolek Slušovice existoval v letech 1911 až 1943, Hospodářská záložna Slušovice v letech 1936-1951. Sbor dobrovolných hasičů byl podle některých pramenů založen v roce 1883, podle jiných vznikl o rok později (1884). TJ Sokol vznikla v roce 1907 a TJ Orel v roce 1921. Další spolky činné v obci: Spolek pro obnovení a výzdobu chrámu (1902-1952), Jednota křesťanských matek (1921-1951), Včelařský spolek (1927-1948), Farní Charita "Ludmila" (1928-1952), Družina válečných poškozenců (1922-1950), Sportovní klub (1929-1950), Spolek pro zvelebení chovu hospodářských zvířat (1936-1949), odbočka Svazu národní revoluce (1946-1950), Sdružení politických vězňů (1946-1950).

V polovině 19. století byla ve Slušovicích z živností registrována pouze jedna pálenice s jedním zaměstnancem a roční produkcí 30 věder bramborové pálenky. Přehled z roku 1935 registruje celkem 120 živností. V tom je započteno 7 hostinců a jeden zubní technik. Ve Slušovicích existovalo po 2. světové válce několik průmyslových podniků nebo jejich poboček. Jihomoravské pekárny Brno, závod Gottwaldov, zde měly svou provozovnu. Dále tu měly svou provozovnu Opravny strojů Praha. V městečku existoval provoz gottwaldovského Svitu.

JZD, které Slušovice tolik proslavilo, bylo založeno 28. května 1952. Družstvo prošlo bouřlivým rozvojem, postupně absorbovalo i okolní družstva. V polovině sedmdesátých let družstvo hospodařilo na území 17 obcí gottwaldovského okresu. Byly to Neubuz, Dešná, Všemina, Podkopná Lhota, Trnava, Březová, Hrobice, Veselá, Klečůvka, Zádveřice, Raková, Chrastešov, Vizovice, Lhotsko, Spytihněv, Halenkovice, Slušovice. V té době družstvo hospodařilo na 7 807 hektarech pozemků z toho na 6 130 hektarech zemědělské půdy. Po roce 1989 však došlo k postupnému oddělování přidružených družstev a ke značnému zmenšení slušovického agrokombinátu. Osamostatnily se i různé nezemědělské přidružené provozy. Nakonec došlo k likvidaci JZD Agrokombinát Slušovice a ke vzniku několika nástupnických subjektů.

Ruku v ruce s prudkým rozvojem místního zemědělského družstva kráčela i nová výstavba a modernizace obce. V 60. a 70. letech byla postavena řada nových objektů (koupaliště - 1960, hřiště, šatny a sociální zařízení na hřišti oddílu kopané Sokol Slušovice - 1971, přístavba základní školy - 1964, dvojtřídní mateřská škola - 1977, zdravotnické středisko - 1970-1971, nákupní středisko - 1973, benzínová stanice - 1973, administrativní budova MNV - 1980 a JZD - 1974). Byla vybudována i kanalizace, nové chodníky a cesty.

V minulosti obyvatelé často do zaměstnání dojížděli, zejména do Baťových závodů, pozdějšího Svitu. Až s růstem slušovického JZD se situace změnila. V roce 1961 žilo v obci 1375 obyvatel. Ze 100 ekonomických činných v tomto roce pracovalo 49,8 v průmyslu,14,1 v zemědělství a v místě bydliště 36,1. (Kolektiv, 1995)

Ve Slušovicích je několik kulturních památek. Dominantou města a zároveň jeho jedinou významnou historickou památkou je farní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Před několika lety získal kostel novou střechu, byla opravena venkovní fasáda a také interiér budovy se dočkal nové malby. Tyto úpravy byly financovány z veřejných sbírek ve farnosti, mezi podnikateli, občany a také za přispění města Slušovice a okolních obcí. Kříž u kostela je dobrá kamenická práce z roku 1817, situována před průčelím kostela. Kříž za obcí na rozcestí Březová-Slušovice je pozdně barokní památka.

 Slušovice mají vlastní obecní úřad, pošta je v obci. Železniční spojení s okolím není, pouze autobusové. Nejbližší železniční stanice je v Lípě 5 km daleko.

V obci je mateřská i základní škola, obvodní zdravotnické středisko, lékárna a zavedený je veřejný vodovod. V letech 1984 až 1986 byla vystavěna přístavba nové budovy pro 2. stupeň, v roce 1995-1996 pak sportovní hala a v roce 2005 byl celý areál nákladně zrekonstruován. Budova staré mateřské školy na náměstí Svobody byla opravena v letech 2005-2006.

V roce 1996 získaly Slušovice status města, čímž se staly ve své době nejmladším a zároveň nejmenším městem zlínského regionu (asi 3 000 obyvatel).

V posledních letech se investiční činnost města Slušovice zaměřila zejména na úpravu a usměrňování dopravy v centru města, především v zájmu zvýšení bezpečnosti chodců. Bylo zbudováno několik dětských hřišť, zrekonstruována městská knihovna, která po modernizaci rovněž nabízí veřejnosti přístup k internetu.

Pro podporu kulturního a společenského života ve městě bylo zřízeno městské kulturní středisko, které je využíváno k zájmové činnosti mládeže a zároveň umožňuje pořádání koncertů či výstav. Před třemi  lety byla poprvé uspořádána "Slušovká kulturní jeseň", akce, z níž vyrostla nová tradice. Tato kulturní událost, která je organizována ve spolupráci vedení města a místního farního úřadu, zpestřuje občanům města podzimní období nabídkou několika koncertních vystoupení různých žánrů.

Za prohlídku určitě stojí také místní dostihový areál, který je největším areálem s klopenou dráhou na území Moravy. Každoročně se zde pořádá několik dostihových dnů. Uvnitř dostihové dráhy pak našlo své místo kvalitní golfové hřiště pro začátečníky.

Na  kopci Bílá Hlína se nachází letiště, v jehož areálu sídlí také škola pro výcvik pilotů ultralehkých letadel.

Kulturní stravování s bohatým výběrem jídel i nápojů  nabízí místním i návštěvníkům několik restaurací.

Zárukou bohatého sportovního vyžití je krytá hala a venkovní víceúčelové hřiště u Základní školy Slušovice, kde se nachází mimo jiné venkovní tenisový kurt s umělým povrchem a hřiště na minigolf. Poblíž centra města se nachází bývalý fotbalový stadion TJ JZD Slušovice, postavený v letech 1981-1982.

 Slušovice jsou východiskem řady výletů a turistických i cykloturistických tras do kouzelné přírody Vizovických a Hostýnských vrchů. Turistické stezky jsou dobře značeny a nabízejí možnost nezapomenutelných panoramatických výhledů do dalekého okolí. (Hurt, 1985; webové stránky MÚ Slušovice).

Literatura:

1. Kolektiv, 1995: Zlínsko, 64. svazek v souboru Vlastivěda moravská, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci z Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 784 pp.

2. Hurt R., 1985: Dějiny Slušovic, Zpravodaj MNV Slušovice, MNV Slušovice ve spolupráci s JZD Slušovice, 303 pp.

3. Webové stránky MÚ Slušovice - http://www.slusovice.cz/.

Fotografie:

1. Moravský zemský archiv v Brně, Zlín-Klečůvka (zámek)

2. Rodinné album paní učitelky Mgr. Marie Boučkové, Slunečná 640, Slušovice

3. Fotografie žáků, pracujících na projektu „Krajina za školou"

Poděkování:

          Za pomoc a ochotu při zpracování projektu děkujeme paní místostarostce MÚ ve Slušovicích Blance Lisovské, panu starostovi MÚ Slušovice Ing. Františku Pavelkovi, panu řediteli Jindřichu Elšíkovi, paní Mgr. Marii Boučkové, paní Anně Jüngerové, paní Františce Kovaříkové, panu Mgr. Pavlu Šavarovi, Tereze Barotové (7.B) a pracovníkům Moravského zemského archivu v Brně, pracoviště Zlín-Klečůvka.

The project contains these units:

Page 1  2  3  4  5  
1. Pohled na kostel a část Slušovic od jihovýchodu - počátek 20. století/2006
2. Pohled na Slušovice ze západní strany - 1946/2006
3. Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Slušovicích - 1903/2006
4. Náměstí Svobody s kostelem Narození sv. Jana Křtitele ve Slušovicích - 1903/2006
5. Fara Církve římskokatolické ve Slušovicích, Hřbitovní ulice č. p. 26 - 1903/2006
Page 1  2  3  4  5  


TrainLMS