Project view - Zlín pod lupou - Jižní Svahy

 Čeština
 

Project text:


Historie Jižních Svahů

  V dobách míru a pokoje přibývalo obyvatel a bylo nutno hledat nové zdroje obživy. Hlad po půdě lidi podněcoval, aby vstupovali do končin ležících do té doby ladem, do odlehlých míst, strmých svahů a žlebů, do míst porostlých křovinami, k okraji lesů. A tak již v roce 1561 lidé začali obdělávat půdu na pravém břehu řeky a ve svazích nad Dřevnicí. V okolí dnešního Čepkova byly zakládány u nových domků ovocné sady a zahrady. Na počátku 16. století se Zlín rozrostl připojením menších vesniček, mezi které patřil právě Čepkov. České stavovské povstání stálo na počátku třicetileté války, dlouhého období útrap, ze kterého Zlín, podobně jako z první a druhé světové války musel znovu a znovu sbírat síly k uhájení každodenního života. Až v polovině 20. století začaly vznikat plány na zastavění jižních svahů a pravé strany Dřevnice. Do té doby se rozrůstal pouze střed města na levé straně řeky. Nejprve v roce 1968 byla vypsána soutěž na obytnou výstavbu jižních svahů, kde od roku 1970 začala vyrůstat nová část města Zlína, sídliště Jižní Svahy. V roce 1975 zde začala výstavba základních škol a o rok později byla otevřena nová pošta na Jižních Svazích. Je nutno podotknout, že sídliště je dostavováno stále až do současnosti. Do budoucnosti je v plánu další rozšíření bytových jednotek Jižních Svahů a propojení sídliště s městskou částí Vršava. Zajímavostí je, že vzhled panelových domů byl přizpůsobený vzhledu původních baťovských domků. Fasády paneláků byly obložené červenými obkladačkami,což působilo velmi esteticky a zapadlo do celkového vzhledu města.

Srovnání historie a současnosti

Zaměřily jsme se nejvíce na okolí naší školy, které jsme později rozšířily na území mezi pravým břehem Dřevnice na jihu, tokem Paseckého potoka na severozápadě a tzv. Valachovým žlebem na východě.

Pro srovnání jsme použily katastrální mapu z roku 1930, kterou jsme měly k dispozici a katastrální mapu z roku 1994. Mapu jsme nejdříve vybarvily, zorientovaly jsme se a vytyčily již zmíněné území.

Pro lepší představu jsme vyrobily model Jižních Svahů, který není úplně přesný, ale má velmi blízko ke skutečnosti. Na mapách lze pozorovat velké změny, které proběhly během 70. let. Také jsme využívaly letecké snímky Zlína i sídliště Jižní Svahy a informační plány na sídlišti.

Výstavba Jižních Svahů byla rozdělena do několika etap. Nejprve bylo zastavěno území nad Čepkovem směrem k naší škole a I. segmentu. Dále se pokračovalo až k ulici Středová a k II. segmentu. Do dalších etap byla zahrnuta výstavba sídliště po levém břehu Paseckého potoka a nakonec dostavba až po Podlesí. Na Podlesí jsou v současné době přistavovány další a další panelové domy a dá se předpokládat, že v budoucnu by mohli být Jižní Svahy propojeny s Vršavou. 

Krajinná sféra

 

BIOSFÉRA

Při vlastním pozorování v terénu jsme kromě fotografování domů sledovaly také sídlištní zeleň a její současný stav. Zjistily jsme, že jsou zde vysázeny hlavně jehličnany, např. borovice, jalovce, tuje a smrky. Z listnatých stromů jsme poznaly hlavně javory, lípy a břízy. Travnaté plochy jsou většinou lemovány okrasnými keři jako jsou šeříky, svídy a jiné. Také jsme zahlédly některé z obyvatel těchto zelených ploch, zvláště ptáky jako jsou kosi, hrdličky, sýkorky a vrabci. Občas lze zahlédnout veverku i hopsajícího zajíce. Za letních večerů lze také zahlédnout netopýry jak loví hmyz v okolí pouličních lamp.

 

HYDROSFÉRA

Co se týká hydrosféry, řeky Dřevnice i Paseckého potoka, zjistily jsme, že toky byly mírně napřímeny a regulovány, zvláště řeka Dřevnice, která se v minulosti několikrát vylila z břehů a zaplavila okolní zahrady i domy. Pasecký potok má jen zpevněné břehy břehovou zelení, ale voda není příliš čistá, jelikož do něj ústí mnoho vývodů odpadních stok.

 

ATMOSFÉRA

Čistota ovzduší je nyní velmi dobrá, ale nebylo tomu vždy tak. Dokud nebylo instalováno filtrační zařízení na komín bývalého obuvnického závodu SVIT, přenášely JZ větry na sídliště mnoho popílku a prachu. Pamětníci nás také upozornili, že někdy byl v ovzduší cítit štiplavý zápach, který přinášel západní vítr z gumáren ze 13 km vzdálených Otrokovic.

 

PEDOSFÉRA

Na výkopech, zvláště když praskne vodovodní potrubí můžeme pozorovat i půdní profil. Všimly jsme si, že zde převládá žlutě zbarvená, mazlavá jílovitá půda, která již na první pohled není úrodná. 

Anketa

Životní prostředí Jižních Svahů se dá označit za jednu z nejlepších oblastí celého Zlína, a  to hlavně díky dobrým rozptylovým podmínkám.

1.      Dopravní provoz

         Dopravně je nejvíce využívána ulice Okružní, která je zároveň hlavní komunikací mezi

         Jižními Svahy a centrem.

2.      Vzhledová kvalita

         Vzhledová kvalita je běžná až vysoká. Území mezi domy jsou upravené a osázené

         zelení. Dětská hřiště jsou udržovaná.

3.      Dostupnost obchodů a ZŠ

         Ve vytyčeném území je naše ZŠ jedinou, ale obchody jsou zastoupeny výrazněji. Na I.

         Segmentu jsou potraviny Albert, naproti fakulty UTB jsou další potraviny.

4.      Dostupnost MHD do městských center

         Od školy jezdí trolejbusy 6, 7, 8, 9 a 10. Každá linka v pracovní dny jezdí nejméně

         dvakrát do hodiny.

5.      Znečištění ovzduší

         Dá se označit za nepatrné až lehké, navzdory zvyšujícímu se počtu automobilů.

6.      Hluk

         Je hodnocen jako běžný až nadnormální sídelní.

7.      Zeleň, zahrady, parky aj.

         Celé území disponuje velkým množstvím travnatých ploch a zeleně.

8.      Údržba ulic, parků a veřejných prostranství

         Údržba veřejných prostranství se dá označit za dobrou.

9.      Bydlení

         Je standardní.

10.  Občanská pospolitost

         Je označována za nízkou. Území je zastavěno mnoha domy a komunikace mezi sousedy

         je omezená.

 

The project contains these units:

Page 1  
Žáci při terénním průzkumu hodnotí krajinu v okolí naší školy.
Hodnocení krajinné sféry
Page 1  


TrainLMS