Project view - Zlín pod lupou

 Čeština
 

Project text:


 Zlín pod lupou

Stručná historie Zlína.

     Jméno „Zlín" se spojovalo podle Starozlínských pověstí s různými výklady. Prý bylo odvozeno od zlých událostí, které město postihly, anebo podle jílovité - „slínovité" půdy. Podle jiného příběhu se prý Zlín jmenoval taktéž „Zlaté japko".

Moderní jazykový rozbor vysvětluje původ názvu města od mužského jména "Zla" s příponou -ín.

     Podle nejstarší dochované listiny bylo městečko Zlín známo už kolem roku 1322.

V r. 1322 toto městečko koupila Eliška Rejčka, vdova po dvou českých králích, byť jej vlastnila jen krátce.

     V polovině 14. století už vlastnili toto městečko Šternberkové a v jejich rukou zůstalo po celých 8desetiletí. Zdeněk ze Šternberka, který sídlil na hradě Lukov, udělil r. 1397  městu Zlín významné hospodářské výsady.Vedle zemědělství rostla i role řemesel a obchodu. V 15. století  byl Zlín dostatečně lidnatý a v 16. století se už nazýval městem.

     Šternberkové dali též Zlínu městský znak - zlatou osmicípou hvězdu nad otevřenou branou.

     Husitská doba přinesla i na Zlínsko velké změny. Katolíci ztratili své dominantní postavení, své kořeny zde zapustili lidé s kališnickým vyznáním. Podle dobových zpráv husité bojovali u Slušovic /1424/ a kolem Malenovic /1427/.

     Uherský král Matyáš pak zlínské panství, které získal náhodou   při dobývání Uh. Hradiště, věnoval za válečné služby svému hejtmanovi, Vilému Tetourovi z Tetova /1478/.

     Do poklidného města, které vzkvétalo, zasáhly r. 1605 divoké nájezdy uherských „bočkajovců".

     V období třicetileté války se Zlín stále více propadal do údobí strádání a útrap.Tažení cizích armád se stále proplétalo s ozbrojenými akcemi valašských povstalců, kteří vzdorovali tvrdému režimu vítězných Habsburků.

     Těžká rána dopadla na Zlín 1623. Na Moravu a do Zlína vpadla vojska uherského povstalce, Gabriela Bethlena. V jeho vojsku byli turečtí a tatarští vojáci, kteří ve Zlíně řádili, loupili a ničili město.

     Město bylo zbědované třicetiletou válkou. Až do sklonku 18 století byla vývojová etapa pro Zlín málo příznivá. Zlín byl pouze zchudlým venkovským městečkem, které v této době ovládal rod Šeréniú.

     Zrušením poddanství roku 1848 se stal Zlín městem zrovnoprávněných občanů. Silné soustředění řemeslné výroby, hojně navštěvované trhy - to byl základ nového hospodářského života města. Ve městě už tehdy nejvíce převládali ševci. Kolem roku 1900 žilo ve Zlíně asi 3000 obyvatel.

     Počátkem  20. století nastalo pro Zlín období nečekaného rozvoje. Město překonalo 1. světovou válku i poválečnou krizi. Tomáš Baťa, dynamický podnikatel, získal r. 1923 rozhodující vliv na správu měst.

     Vzestup Baťova podnikání byl lákavým přístupem i pro jiné ševce. Zatímco obuvnictví se ve Zlíně rozvíjelo, ostatní obory zůstávaly stranou.

      Období 1923-1938 se stalo ucelenou etapou ve vývoji města, kdy v historicky krátkém úseku  „skvělých 15 let" se Zlín proměnil v silné průmyslové středisko, pěkné zahradní město, a také v centrum světové obuvnické říše.

     Baťovská éra tak vtiskla Zlínu charakteristické rysy, těžko srovnatelné s jinými městy.

     V současné době, na počátku 21.století, v období různých hospodářských změn, se Zlín stále vrací a hlásí ke skvělému odkazu „baťovských tradicí".  

 

 

 

The project contains these units:

Page 1  2  
Křižovatka ulice Dlouhá a ulice Kvítková
Ulice Nadkostelí počátkem 20. století je dnes přejmenována na ulici Osvoboditelů.
Celkový pohled na školu s kostelem, r. 1930
V letech 1932-1935 byl zprovozněn Společenský dům, dnešní hotel Moskva a roku 1932 Velké kino.
Správní budova firmy Baťa, tzv. mrakodrap dnes slouží jako sídlo krajského úřadu.
Page 1  2  


TrainLMS