Project view - Proměny Chomutova

 Čeština
 

Project text:


Poloha a historie Chomutova

Město Chomutov (Komotau) se nachází v severozápadních Čechách pod Krušnými horami v nadmořské výšce 330 m. Leží na důležité dopravní tepně, křížují se zde silnice 1/7 z Prahy ke hraničnímu přechodu v Hoře Svatého Šebestiána se silnicí 1/13 z Karlových Varů do Liberce. Velmi významný je i chomutovský železniční uzel s tratěmi do Chebu, Prahy, Ústí nad Labem a Vejprt, navazujicí na trať do Spolkové republiky Německo.

Malé slovanské sídliště, jehož přesný vznik nelze určit, se nacházelo na obchodní cestě ze Saska do Čech. Název města má dva výklady. První říká, že město své pojmenování získalo podle poplatku či clu z každého koňského spřežení (chomoutu), které tudy projelo. Druhý výklad tvrdí, že zde měl dvorec muž jménem Chomút.

První historická zmínka o našem městě pochází z roku 1252, kdy Bedřich, syn pána Načeratce, daroval město řádu německých rytířů. Ti zde založili komendu, což bylo sídlo řádu. Obehnali město hradbami se čtyřmi branami. Chomutovská komenda se později stala sídlem zemského komtura, sloužila jako hraniční pevnost a stala se největší v oblasti severních Čech. Na konci 14.století získal Chomutov významná a výnosná privilégia např. právo prodeje soli, právo tržní míle, právo užívání městské pečeti. Do roku 1411 bylo město majetkem řádu. Pak se dostalo do správy královské komory a komenda byla přestavěna na zámek. Na konci 15.století se řád německých rytířů vzdál úplně svých práv na Chomutov a celé panství se stálo majetkem Beneše z Veitmile. Toto století nebylo pro město moc šťastným, protože nejdříve bylo téměř zničeno požárem a dílo zkázy pak dokonali husité.

Dalšími významnými majiteli chomutovského panství se stali Lobkovicové. Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr království, pozval roku 1589 do Chomutova jezuity, kteří měli odtud vymýtit luteránství, protože převážná část obyvatelstva se hlásila k tomuto vyznání. Jezuité zde vybudovali kolej, kostel a r. 1591 založili gymnázium. Dokonce usilovali o zřízení univerzity. Avšak Jiří Popel z Lobkovic upadl v nemilost u císaře Rudolfa II. a jeho majetek byl zabaven. Královská komora uvažovala o prodeji panství. Nakonec se Chomutov roku 1605 sám vykoupil a stal se svobodným královským městem.

Na konci 16.století a počátku 17.století stíhala město pohroma za pohromou. Roku 1598 vypukl velký požár a zničil téměř vše. Během třicetileté války se městem prohnala ničící a drancující císařská i švédská vojska. Navíc obyvatelstvo kosily epidemie moru. Po válečném běsnění a těžkých ranách osudu se Chomutov poměrně rychle vzpamatoval. Zpět se vrátili jezuité a obnovili gymnázium, které získalo nazpět svou proslulost. Avšak po roce 1773, kdy byl řád zrušen, věhlas gymnázia opět upadal a klášterní budovy r.1776 obsadili vojáci.

Hospodářský rozmach se střídal s úpadkem. Svůj vliv na to pochopitelně měly války, které se přímo či nepřímo dotkly Chomutova. Další ránu utrpělo město za napoleonských válek, kdy se r.1813 zde utábořil sbor generála Schreiterera. Navíc se Chomutov stal místem setkání pruského krále, rakouského císaře a ruského cara, kteří se dohodli na společném postupu proti Napoleonovi.

V druhé polovině 19.století se rozvíjí průmysl. R.1870 byla založena Krušnohorská železářská a ocelářská společnost, kterou později koupila německá firma Mannesmann. Začaly se zde vyrábět bezešvé trubky. V letech 1870-1892 byla zahájena výstavba železnice.

Po 1.sv.válce se obyvatelstvo Chomutova bránilo začlenění do nově vznikající republiky a požadovalo vytvoření provincie Deutsch-Böhmen. Na počátku r.1919 do města přišla československá armáda. Ve 30.letech 20.století těžce dolehla na Chomutovsko hospodářská krize, jež částečně přispěla k tomu, že německé obyvatelstvo otevřeně podporovalo K. Henleina a jeho stranu. Po podepsání mnichovského diktátu začali Chomutov hromadně opouštět Češi i někteří Němci, kteří odmítali nacistickou ideologii. 2.sv.válka se města příliš nedotkla, i když bylo na konci války několikrát bombardováno. 9.5.1945 Chomutov obsadila jednotka 13.armády 1. ukrajinského frontu.

Po válce došlo na Chomutovsku k rozvoji průmyslu, byla obnovena výroba ve Válcovnách trub (Mannesmannovy závody) a v Poldině huti. Přichází sem mnoho nových pracovních sil, pro které bylo nutné postavit byty. A tak se začíná měnit tvář nejen našeho města, ale i jeho okolí. Díky odkrývání nových ložisek hnědého uhlí muselo těžbě ustoupit mnoho malebných vesnic. V 60.letech docházelo k rozsáhlým demolicím domů. Vznikají nová panelová sídliště. Historické jádro města naštěstí zůstalo zachováno a r. 1992 bylo vyhlášeno památkovou zónou. 30.6.2006 se Chomutov stal statutárním městem.

 

 

čerpáno:

Binterová, Zdena a kol.: Obce chomutovského okresu, Okresní muzeum v Chomutově 2002

kol. autorů: Dějiny Chomutova, Chomutov 1997

kol. autorů: Chomutovsko slovem a obrazem, Okresní úřad Chomutov 1996

Pachner, Jaroslav a Rak, Petr: Chomutovská uličnice, Albis international, Ústí nad Labem 2005

Pachner, Jaroslav: Chomutov, Paseka, Praha a Litomyšl 2006

pohlednice a staré fotografie poskytlo Oblastní muzeum v Chomutově


The project contains these units:

Page 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  ...  20
Bankovní ústav
Budoucí obchodní zóna
Přestavba ulice dr. Farského
Hlavní dopravní tepna
Radikální změna Dlouhé ulice
Page 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  ...  20


TrainLMS